Knóssos ( taktéž Knossus, Cnossus, Gnossus, řecky Κνωσός ), je největší archeologickou lokalitou doby bronzové na ostrově Kréta. Pravděpodobně se jednalo o správní a politické centrum celé mínojské civilizace a její kultury tak jak píše wikipedie.
Říká se, že kdo nebyl v Knóssu, nebyl na Krétě, prohlídka trosek Vám zaberu cca hodinku podle turistů, lepší je vyrazit k ránů.
Dávné město Knóssos, vzdálené asi čtyři kilometry od Iraklion směrem do vnitrozemí, bylo centrem jedné z velkých prehistorických egejských civilizací. V jeho paláci sídlil král Minos s dcerou Ariadnou.
Lidé kteří žily na Knóssu se říká Minojci, kteří připluli na Krétu kolem roku 7000 př, n. l. asi z Malé Asie dnešního Turecko.
Velikost a výzdoba minojských paláců svědčí o bohatství a i značné moci Minojců. Další paláce Minojců byly ve Faistu, Mallii a v Kato Zakrosu. Knósské malby v palácích znázorňují především sportovní výjevy a nejspíše naboženské rituály.
Po čase byly zničeny zemětřesením. Potomto zničující ůderu, Minojci znovu vystavěli své paláce a ještě více vzrůstal jejich vliv, který vyvrcholil kolem roku 1500 př. n. 1.
O Minojcích může v klidu říct, že to byl mimořádně vzdělaná civilizace a to je vydět na uměleckých, architektonických, technických a řemslným schopnostech. O dalších stolet zničil Minojskou civilizaci zemětřesení a obrovská vlna z nedalekého ostrova Santoriny. Nynější ostrov Santoriny býval totiž sopkou a výbuch této sopky způsobyl zemětřesní a obrovskou vlnu cunami.
Koncem 3. tisíciletí př. n. 1. Minojci postupně vybudovali řadu skvělých paláců.
Všechny byly časem zničeny, snad zemětřesením, avšak na jejich troskách vznikaly nové. V následujícím tisíciletí nastal úžasný rozvoj Knóssu i minojského vlivu, který vyvrcholil kolem roku 1500 př. n. 1.
Pálác byl objeven teprve 20. století a poměrně zachoválém stavu.